Cesty za Hefaistem

V jedenáctičlenné skupině československých přírodovědců a filmových dokumentaristů, kteří se posouvají hřebenem And husím pochodem, v karavaně, tvořené navíc pěticí domorodých nosičů a pěticí koní, je nepřeberné množství kombinací lidí, kteří tvoří hloučky roztažené v kilometrové koloně. Mlčí se, hovoří se toliko útržkovitě, protože nestačí dech a taky protože se jde za Hefaistem a neví se, na jak dlouho. Okolní příroda je exotická každým coulem — horninami, rostlinnými společenstvy, klimatem, ale i historií. Indiáni zapalují suchou trávu, Andy hoří. Někde za horizontem dýmá sopka, ale zatím ji prozrazuje jen její popel, který skřípe mezi zuby. „Tak tohle by se mělo napsat." Tři, kteří v ten den jdou náhodou za sebou, si rozdělili role. Ilustrace Áda Absolon, geolog profesionál a malíř, vlastní expediční dění a geologické části Petr Jakeš, také geolog a úředník, rostliny a živý svět Honza Jeník, lesní inženýr, botanik, ekolog. Fotografie dodají ostatní členové tohoto týmu. Knížka vzniká. Není to deník, ani líčení dobrodružství expedice za každou cenu, její zdůvodnění, ani detailní průvodce životem Ekvádoru. Je to Ekvádor očima našich přírodovědců — geologů a botaniků. Knížka snad až příliš poučná, vznikající z vnitřního přesvědčení a pokušení autorů dokázat, že příroda a lidé v ní tvoří jeden celek, že existují tajemství dosud nepoznaná, leč poznatelná za cenu jisté dřiny. Autoři nás vedou pestrou přírodou, více či méně civilizovanou, vyhaslými, ale i činnými vulkány, krajinou vysokohorských And i ostrovních Galapág. Osnovou jsou jim místa jejich pobytu v Ekvádoru. Obraz probouzejícího se sopkou ohroženého Quita střídá líčení tropických deštných lesů na hranici And a Amazonské nížiny, popis vysokohorské andské přírody a nedosažitelné sopky Sangay a konečně i vyprávění o nevšedních zážitcích z několika dnů strávených na opěvovaných ostrovech, v ráji Galapág.