Dlouho jsme se neviděli

Upřesnění stavu: běžné opotřebení

Umíralo by se jim snáz, kdyby viděli toho, kdo jim přináší smrt? Detektivové 87. revíru se mohou jen domýšlet. Zatím před sebou mají jen jediný nesporný fakt: ti dva manželé jsou mrtví, zabili je krátce po sobě, a svého vraha určitě neviděli, protože byli oba slepí. Steve Carella a jeho parťáci si připadají podobně, když stojí nad mrtvolami Johna Harrise a jeho rovněž nevidomé manželky. Vidí jen dva mrtvé a jinak vůbec nic, nejméně ze všeho důvod, proč ti dva nešťastníci museli zemřít.Harris neprožil lehký život. Byl vietnamským veteránem přišel o zrak při výkonu vojenské služby. A jak pátrání pomalu a neochotně postupuje vpřed, vychází na povrch, že ve vlhkých asijských džunglích ztratil ještě mnohem víc. Taškář osud nabídl posměšnou výměnu: z války se vrátil nejen nevidomý invalida, ale i duševně značně poznamenaný člověk. Detektivy zavádějí stopy do hloubi do ne právě hrdé minulosti Ameriky, která nadělala z jedné generace svých mužů fyzické i duševní mrzáky. Zároveň se musejí jako amatéři z nutnosti nořit i do tajů psychiatrie a nečekaným policejním pomocníkem se stane i patron všech policejních lékařů Sigmund Freud. Zdá se totiž, že vodítko ke zdánlivě nesmyslné vraždě může přinést dávný sen, s nímž se Harris daleko od domova svěřil armádnímu psychiatrovi. Policisté zjišťují, že to bylo něco víc než sen: krvelačná noční můra, která se v průběhu následujících deseti let nedala zahnat a jen čekala na příležitost, aby na životy mnoha lidí vrhla svůj zlověstný stín...