Dostavník do Výmaru

O láskách velkého německého básníka J. W. Goetha bylo napsáno už hodně knih, ale Slachův román Dostavník do Výmaru, který předkládáme čtenářům už ve čtvrtém vydání, je nám nejbližší. Jeho děj se totiž odehrává ve dvacátých letech minulého století v rámci kouzelné přírody tehdy nových a moderních Mariánských Lázní a vystupují v něm postavy, jež jsou známy z dějin české i evropské vědy, kultury a politiky. Goethe se přátelsky stýkal s osvíceným šlechticem a vědcem Šternberkem, zakladatelem Národního muzea, s učeným abbém Dobrovským, s mariánskolázeňským „kunstzahradníkem“ Skalníkem a s mnoha jinými osobnostmi, které stály na počátcích českého národního obrození. Do této atmosféry kvasu českého národního života je zasazen milostný vztah starého, už téměř pětasedmdesátiletého básníka a mladičké Ulriky von Levetzow, které bylo po tři lázeňské sezóny, v nichž se román odehrává, sedmnáct až devatenáct let. Tento citový vztah byl křehký a plachý — starý, ale stále energický, vtipný a elegantní básník se bál zesměšnění ve své rodině a v dvorské výmarské společnosti, mladá Ulrika byla nezkušená a podléhala vlivu svých nejbližších příbuzných. Nevěděla si rady s pocity, jež přecházely od nesmírného obdivu ke knížeti básníků až k hluboké, opravdové lásce, a její váhání a nakonec i žárlivost na jiné obdivovatelky básníkova génia její city ztrpčovaly. Čtenáři poznají zblízka lidskou osobnost klasické postavy evropské poezie a se zaujetím budou prožívat nostalgickou atmosféru počátku minulého století, této epochy, jež po porážce francouzské revoluce a v období metternichovského absolutismu už naznačovala blízké svítání nové doby. V době, kdy celý kulturní svět vzpomíná stopadesátého výročí úmrtí J. W. Goetha, je knížka o tříletém idylickém i trpkém údobí básníkova života zvlášť vítanou četbou.