Král Šumavy

Je podivuhodné, kolikerými pouty nás stále přitahuje Kalčíkova mistrovská próza Král Šumavy, která nalezla ve stejnojmenném filmu svůj strhující výraz. Je to jistě dramatická výstavba odvíjejícího se děje od všednosti namáhavé služby hrstky pohraničníků po střetnutí s agenty poraženého třídního nepřítele i znamenitě vyjádřené typy lidí v jejich řeči, v zápletkách nebo v touhách. A nepochybně stejně dramatická všudypřítomnost starého „světa lesních samot" s hlubokými hvozdy, zrádnými močály a rašeliništi, s pašeráckými stezkami, se dny plnými dešťů anebo mlhavých nocí u hraničních kamenů. Především však — autorova víra v nezlomnost svých neokázalých hrdinů, neváhajících přinést svému mladému socialistickému státu i oběť nejvyšší.