Nepřirozená zvířata : Buřiči ; Sylva

Upřesnění stavu: kniha vyřazena z knihovny, razítka

Svazek obsahuje tři vnitřně hluboce spjaté novely francouzského spisovatele, vyjadřující jeho životní filosofii. Třebaže jsou dějově zcela samostatné, tvoří podle autorova úmyslu jakousi myšlenkovou trilogii, v níž je opět položena základní Vercorsova otázka, v čem spočívá podstata lidství, co činí člověka člověkem. V Nepřirozených zvířatech zabije „otec“ své dítě a vystaví se veřejnému soudu, aby zajistil lidská práva primitivnímu kmeni, který do té doby všichni považovali (mnohým se to dokonce velice hodilo) za opice. V Buřičích zase básník Egmont pěstuje jógu, protože se bouří proti slepé, nevědomé a takřka nepřátelské přírodě v člověku, v sobě samém, a chce ovládat své tělesné funkce, být suverénním pánem svého těla. Daří se mu to, vyhojí si sám gangrénu, dá do pořádku ledviny, ale mozek a vyšší nervové nezvládne. Nemůže orgánem myšlení tento orgán nazírat, ztrácí se sám v sobě, upadá do stavu živočišného nevědomí, čili přestává být člověkem. Rád se k svému lidskému údělu s pomocí lékařů vrací, smiřuje se se stárnutím, nemocemi – s přírodou v sobě –, jen když se mu vrací vědomí sebe sama. V třetí novele Sylva zkoumáme vývoj živočicha – mladé Iištičky – v člověka. Jsme přítomni jejímu zázračnému zrodu a postupnému vývoji k lidskému vědomí, jímž Vercos ilustruje postupný pochod sebepoznávání, jaký lidstvo urazilo v procesu polidšťování za statisíce let.