Přesilová hra

Čtvrtý román mladého autora, který už kupř. ve Veksláku prokázal, že kriminální žánr nemůže vycházet z oprašování klasických témat, ale musí zachytit novou podobu trestné činnosti, změnu atmosféry v galérce – a také proměny právního cítění i forem boje proti zločinu v orgánech Bezpečnosti. V Přesilové hře výchozím motivem, který dynamizuje příběh, je ustavení mozkového trustu, který téměř počítačově rozehrává loupeže, přepadení i vraždy a předstrkuje zmanipulované oběti jako falešnou stopu. Do složitého případu je tedy vmanipulován vrah – uprchlý trestanec, a je trasován tak, aby představoval obecné ohrožení. Frýbort vyvrací občas prosakující názor, že v Čechách se mohou konat jen malé zločiny; naopak zjišťuje, že za jistých okolností zdánlivě malé detaily děsivě zrychlují logiku záporných důsledků. Autor svou knihu staví na základě faktů, v analogii s velkými případy posledních let, a nevyhýbá se otevřít i řadu motivů dosud tabuizovaných.