Smrt na mysu Charity

Asi dvacet mil na severovýchod od Bostonu, mezi Marblehead a Cape Ann, vybíhá úhořovitě do oceánu mys Charity. Tvoří přírodní vlnolam jižního cípu North Cove Beach. Na špici mysu Charity ční strmý, na třicet yardů vysoký skalní útes omývaný oceánem. Při úpatí tohoto kapesního Gibraltaru vymlely odrazové vlny hluboký trychtýř, v němž rozhněvaně, ať za přílivu či odlivu, víří oceán. Trychtýř lemují jehlovitá skaliska. V létě roku 1692 se z vrcholu obřího šutru vrhlo vstříc záhubě čtrnáctileté děvče. Charity Coughlinová dala přednost tomuto druhu smrti před oběšením na šibenici, k němuž byla spolu s dalšími odsouzena za čarodějnictví. Dosáhla svého a časem její jméno a legenda opředly jinak fádní úsek pobřeží Nové Anglie. Téměř o tři století později absolvoval George Gresham, středoškolský profesor v nejlepších letech, tutéž dráhu. Jestliže Charity zemřela stejným způsobem jako profesor a pokud by věděla, že její tělo bude otloukáno, lámáno, drceno, vtaženo do trychtýře, trháno skalisky lemujícími vodní vír a vrháno proti stěně skalního útesu zpěněným vlnobitím, asi by volila jako příjemnější odchod ze světa smrt v oprátce ... před třemi měsíci mi zatelefonovala Florence Greshamová a sdělila mi, že její syn zemřel. Tehdy se zdálo, že mě jako rodinného právního zástupce čeká běžná záležitost. Vypořádat pozůstalost dokážu levou zadní. Jenže brzy se věc zkomplikovala...