Boccacciovské rozprávky

Hynka z Poděbrad Boccacciovské rozprávky jsou významným dílem renesančním. Na přelomu století 15. přechází u nás řemeslná výroba pozvolna v manufaktury. Městský stav se obohacuje, počíná se více uplatňovati v kultuře a zatlačuje vliv feudálů. Společnost se demokratisuje a vyžaduje, aby literatura obrážela skutečný život. Proto je s porozuměním v tom okamžiku přijímána u nás renesance jako umělecký směr, který vzkřísil pozemský a lidský svět antiky a proti středověkému universalismu a mysticismu nastolil svobodu individua a myšlení.
Prvním básnickým představitelem renesance u nás je mnohostranná a nadaná osobnost Hynka z Poděbrad, syna krále Jiřího. Vzdělaný a zcestovalý muž, znalý renesanční Italie, uvedl k nám po prvé ve velkém výboru tvůrce renesanční novely GiovanaBoccaccia a sám v jeho duchu samostatně tvořil. Výbor obsahuje volný převod jedenácti novel Boccacciových a samostatnou povídku o paní Salomeně.