Nikdy nezapomeneme

Svědectví sovětského člověka o životě a lidech ve fašistických věznicích v Roudnici, Kladně a Terezíně a v koncentračních táborech Mauthausenu a Gusenu, v nichž sám prožil plných pět let. V knize vykreslil I. Nazarov portrét českého básníka Ivana Javora, s nímž se seznámil ve vězení.
Co ve fašistických vězeních znamenala solidarita a přátelství ukazuje autor v tomto díle. Plných 5 let prožil Ilja Nazarov za zdmi fašistických věznic a koncentračních táborů.Už v prvních dnech války - bylo mu tehdy 19 let - upadl do zajetí.Pokusil se o útek, ale právě v Roudnici byl ještě se svými dvěma přáteli dopaden a zatčen.Po roudnické věznici následovalo vězení v Kladně, Terezínská pevnost, Mauthausen, Gusen...Všude se setkal nejen se zvůli esesáckých vrahů a jejích světem násilí a zločinu, ale i se světem lidství, přátelství a solidarity.

Jeho kniha je otřesným svědectvím mezi dvěma světy, které netvořila vždy zeď věznice nebo ostnatý drát koncentračního tábora, kde se nacisté snažili co nejvíce ponížit člověka, zradou a často přátelskou pomocí za kterou se platilo životem...