Páni mají radši blondýnky ... ale žení se s brunetkami

Dva půvabné, na sebe navazující romány ironizují snobství americké lepší společnosti. V románu Páni mají radši blondýnky (1925) líčí autorka formou fingovaného deníku, psaného záměrně neumělým, chybujícím jazykem, život naivní, půvabné lehkomyslné ženy, „dámy z povolání“, která ve světě, jemuž vládnou peníze, zpeněžuje své mládí, půvab a zábavnou prostořekou bezprostřednost. Satira na věčné soupeření mezi oběma pohlavími, jejímž terčem jsou bohatí, leč důvěřiví páni z kruhů amerických obchodníků a anglických aristokratů a snobské společnosti kolem literatury a filmu.Román Ale žení se s brunetkami (1927) vypráví o životě její přítelkyně, která byla příliš upřímná a jejíž cesta za úspěšným sňatkem byla proto daleko složitější.