Říci ne

Upřesnění stavu: běžné opotřebení

Nevelká sbírka povídek má jeden specifický rys, který ji odlišuje od ostatní u nás dosud vydané literatury s vojenskou tematikou: je to sbírka povídek o důsledcích. Ne že by v naší literatuře scházel obraz důstojníka, ale -snad jen s výjimkou Vondry Dvojí tváře- byl dosud vždy podáván jen jako protějšek anebo doplněk obrazu vojáka. Vítek pojal důstojnické hrdiny svých povídek jinak : z jejich vlastního prostředí, vlastní problematiku, která není o nic jednodušší, naopak, zdá se, že je v mnohém ještě složitější než problematika života naší společnosti vůbec, už jen proto, že se odehrává uvnitř svébytného organismu armády.Povídky vznikaly během posledních pěti až osmi let, leccos dokázaly zachytit a na leccos upozornit. Nechtějí podávat soustavný, celkový obraz našeho důstojníka této doby, zaměřují se spíš na některé z nejpodstatnějších otázek, které musil řešit: je to téma vzpoury proti formalismu, bezduchému chápání povinností, pokřiveným vztahům mezi lidmi ... Povídky jsou dobově vymezené, a samozřejmě i podmíněné, přinášejí však poctivé slovo a vážné zamyšlení do naší současné společenské diskuse.