Spálený toast : a jiné filozofické úvahy o životě

Jako většina žen získávala Teri Hatcher první zkušenosti od své matky. A jako mnoho žen měla její matka problém se prosadit, dát najevo, co skutečně cítí a co od života očekává. Pokud spálila toast, nechala si ho, a dobře upečené toasty předložila rodině. Jistěže to myslela dobře, nicméně tento akt lásky a sebeobětování se nedal přehlédnout, aby si z něj člověk nevzal poučení. Vaše vlastní uspokojení nestojí za fajfku tabáku, natož za plátek toastového chleba.Také Teri Hatcher trvalo nějakou chvíli, než si uvědomila, co vlastně chce. Teprve když zjistila, že má na krku čtyřicítku, rozhodla se, že je načase s tím něco udělat. Do té doby se stihla rozvést, sama vychovávala dcerku, za sebou měla několik nepovedených známostí a její kariéra uvízla na mrtvém bodě. Teď už odmítala prožít příští dekádu neplodným očekáváním další pohromy. Nikdo vám nezaručí, že všechno půjde jako po másle, nicméně abyste byly šťastné, musíte být samy se sebou spokojené, mít se rády. Teri Hatcher v tomto inspirujícím filozofickém manifestu se sžíravou ironií a současně zábavným a neotřelým způsobem odhaluje čtenářkám svůj život v naději, že je odradí od pojídání spálených toastů a současně jim vysvětlí, že druhou šanci nedostanou, pokud se samy nepřičiní.Jestliže jste se někdy vzdaly něčeho dobrého výměnou za špatné, jestliže hloubáte, zda ještě budete mít sex, anebo zjistíte, že se duševně připravujete na další pohromu namísto očekávání úspěchu, pak zaručeně patříte k těm, kdo jedí spálené toasty… A Teri Hatcher by si vás ráda pozvala na slovíčko!