Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav

Celý děj je zasazen do 10. století našeho letopočtu v období zápasu mezi pohanstvím a křesťanstvím na našem území. V první kapitole je čtenář seznámen s pohanským obřadem uctívajícím boha Svantovíta. Bohaté popisné pasáže zobrazují řadu pohanských zvyklostí i způsob života tehdejších lidí. Je zde zdůrazněna radost obyvatelstva ze života a hlavně spokojenost s dosavadním způsobem života, který probíhá v souladu s přírodou a staletými tradicemi spojovanými s příchodem praotce Čecha.

V dalších kapitolách je naopak popisován rozmach křesťanství zejména na Vyšehradě a okolí, kde panuje kníže Václav. Ten se plně oddává myšlence křesťanství a vzbuzuje prudkou nevoli u části obyvatel, kteří vidí v křesťanství pouze hanebný úskok cizinců, jímž chtějí spoutat dosud svobodný národ. Mezi nejvážnější Václavovy odpůrce patří jeho matka Drahomíra a bratr Boleslav. Boleslav je veden vlasteneckým zápalem, který mu jako příslušníku Slovanstva přikazuje bojovat proti cizím vlivům. Svou výjimečnou osobností si však Václav získává další a další sympatie. Dle křesťanské zásady například propustí vraha, který ho chtěl zabít. Ten se díky tomuto milosrdenství stává oddaným služebníkem mladého knížete. V díle se objevuje na několika místech cosi jako teologický spor, zejména mezi oběma bratry.

Rozmachem křesťanství se cítí právem být ohrožena zejména vrstva kněží. Proto když se Boleslav na ně obrátí s prosbou o radu od Bohů, vysloví jeden z nich proroctví z něhož vyplývá, že Boleslav musí zabít svého vlastního bratra, aby zachránil svou zemi od katastrofy, tedy pomsty Bohů. Boleslav váhá, ale nakonec je svým okolím, které na něj tvrdě naléhá, aby zachránil národ, přinucen bratrovraždu spáchat. Stalo se tak na Boleslavově hradě, kam pozval bratra Václava na oslavu narození svého syna. Václav je několikrát svými přáteli varován, ale jeho mírumilovnost mu nedovoluje uvěřit v bratrův úmysl.

Václav je tedy brzy ráno zabit vlastním bratrem před vchodem do kostela. Boleslav si vzápětí uvědomuje hrůznost svého činu a propadá zoufalství. Z této situace pomůže Boleslavovi až křesťanský kněz, který, ač ho Boleslav žádá o potrestání, vrahovi odpouští. Tento skutek definitivně přesvědčí Boleslava o jediném správném Bohu a kníže se stává křesťanem.

Linda tedy motivoval Boleslavův bratrovražedný čin vlastenecky a do sporu obou bratrů promítl ideový zápas jungmannovského romantického nacionalismu (Boleslav) a bolzanovského utopického humanismu (soužití Čechů a Němců, Václav).