Kandidáti existence

Hlavní hrdina ožívá v noci, přes den je málomluvný a ostýchavý. Při úplňku se setkal s mužem, co po něm nejprve chtěl oheň, pak doutníky. S jeho bandou se dostal do jakési hospody. Z ní museli utéct před policií. Muž tvrdil, že je jeho spolužák Fráňa. Ráno hrdina zjistil, že si omylem v té hospodě vzal kabát někoho jiného. Našel v něm poznámkovou knížku Pavla Smidarského, přítele, co 12 let neviděl. Poznal ho podle charakteristického rukopisu. Poznámky souhlasily s dělnickými otázkami. Jako mladý, než se stal žurnalistou, se scházel s přáteli a rokovali o době. Byli si vědomi, že poměry v zemi nejsou takové, jaké by měly být. Byli stoupenci hesla Velké francouzské revoluce "Svoboda, rovnost, bratrství". Život je věčný boj o existenci. Existence je pochybná a my všichni jsme pouhými kandidáty existence. Mladíci se hodlali zasadit o reformy. Jejich činnost proti státu sledoval policista, proto byli nuceni z kavárny utéct. U chrámu našel Smidarský s naším hrdinou odložené dítě. Smidarský ho dal své milované chudičké Haničce. Ta žila s matkou, živili se šitím rukaviček. Smidarského sestra měla dítě s ženatým mužem a otcem, proto ho její rodiče vyhodili. Dcera porodila "ubohé kuřátko". To onemocnělo a zanedlouho zemřelo. Ten večer v kavárně se Smidarský na Nadasdiho vrhnul, protože měl medailónek s obrázkem Smidarského sestry. Nadasdi ho našel u svého otce. To byl tedy dívčin milenec. Smidarský byl zatčen pro velezrádné úmysly. "Sedmihlavý tajný výbor reformační" skončil, neboť Kotovic a Nadasdi uprchli z Prahy. Smidarského časem propustili, ale v Praze také nezůstal. Jako novinář odjel náš hrdina do Brna informovat o tamějších nepokojích. V hostinci se setkal se Smidarským, nyní typografem Korefem. Po smrti Haničky se stal žebrákem. On byl původcem nepokojů, společně s Kotovicem, co se oběsil. Lidé však říkali, že ho zabili policisté. Ještěrka - dítě, co našli u chrámu - od Smidarského utekla už jako malá. Náš hrdina ji zahlédl tenkrát v hospůdce s Fráňou. Smidarskému to však neřekl. Při odjezdu se setkal s Nadasdim. Stal se kandidátem kriminálu po prohraném tiskovém procesu. V cele pod ním byla ještěrka. Dopisoval si s ní. Zanedlouho byla propuštěna. Adéla tam byla s muži z hospody, kam se tenkrát v noci dostal. Byli odsouzeni za krádež skvostů. Nadasdi si vedle podniku se Smidarským u Brna přeměnil starý dům na zámek. Hrdina se vydal za nemocným Smidarským. Adéla nyní žila jako vévodkyně u Nadasdiho. Starala se předtím o churavou Nadasdiho ženu, jako podmínku Nadasdi do svého podniku přijal její přátele. Po smrti paní se Adéla starala o jejich děti. Nadasdi se Smiradským nemluvil, peníze na svůj život v přepychu si totiž bral ze společných peněz v podniku. Smidarský byl vážně nemocný od noci, co číhal na Nadasdiho s revolverem, ale místo toho zachránil jeho dcerku před utonutím. Smidarský řekl, že budoucnost má jen český literát. Ten je tím pravým kandidátem existence. Adéla byla dcera hostinské, co se starala o jejího pěstouna. Jejím strýcem byl Fráňa. On byl tajným policistou, co Smidarského a jeho přítele tenkrát v noci pronásledoval. Chtěl se pomstít svůdci své sestry, Nadasdimu. Smidarský byl šťastný, že se setkal s Adélou. Nadasdimu neodpustil jeho činy, pak zemřel. Nadazdi byl však na mizině, trpěl, proto se zastřelil. Byl Adéliným otcem. Být literátem je i stav nejistý. Hrdina se chtěl také zabít, ale díky slovům otce to neudělal.