Plná slávy

Upřesnění stavu: běžné opotřebení

Anglický spisovatel Bruce Marshall se odvažuje v názvu této knihy tvrdit, že církev je plná slávy. Plná slávy přes hříšnost a nedokonalost lidí, kteří se k ní hlásí, protože plná slávy Boha, který skrze ni promlouvá ke světu.Historicky zachycuje období, které nemá zrovna mnoho důvodů k optimismu — dobu od r. 1908, první světovou válku a začátek druhé. Ničím ovšem nepřipomíná šablonovité válečné filmy, na něž ještě v nedávné minulosti houfně chodily celé školy.Prostřednictvím hlavní postavy — poctivého a charakterního kněze Edmunda Smitha — nahlédneme do jeho skotské farnosti, seznamujeme se s jeho radostmi, bolestmi i ovečkami. V jeho kůži okusíme, jaké to bylo, když se ve Skotsku poprvé objevil biograf, pochopíme, že zdánlivě spořádaný a úspěšný podnikatel může být na Božích vahách shledán lehčím než lehká žena, že Pána nebe a země lze oslavovat třebas i upraveným a vkusným oblečením. Vyprávění má opět svůj nezaměnitelný humor a úsměv, ale současně i metafyzickou hloubku, takže neulpívá na povrchu, ale je skutečnou sondou do současného světa a dějin. „Plná slávy" není moderní psychologický román, v němž bychom měli při každém listu obrácení čekat, kdy to přijde: kdy už začne knězův pád. Nic takového. Otec Smith v náročných životních situacích obstojí. (Horší je to už s některými jeho farníky.) Ale více o tom sama kniha — kniha, která v žádném případě není mravokárná, černobílá a suchopárná, nýbrž naopak velice čtivá, plná shovívavosti k lidem, plná moudrosti, radosti a opravdového, žitého křesťanství.